Dekorace v akci, ale tentokrát jsem v úzkých já!

Pravdou je, že se cítím v bytech a domech klientů či při vybavování nových hotelových pokojů jako ryba ve vodě a každý interiér se pro mě stává výzvou. Snažím se všem dodat odvahu a chuť realizovat své představy a vymyslet pro každého klienta to nejúžasnější řešení na míru.

Jednou za rok, kdy pravidelně navštěvuji celosvětově známý veletrh Heimtextil, který se koná ve Frankfurtu, se leckdy dostávám do úzkých i já a to samozřejmě většinou vlastní vinou😊. Každoročně si od září slibuji zakoupení letenky a když včas nezakročím, stane se mi to, co letos – musím vyrazit na otočku autem.

Tuto kombinaci moc nemusím. Autem jezdím sice ráda, ale jet zhruba 600km, potom být celý den na nohách a v akci a pak zase dalších 600km zpět domů, žádná velká paráda není. Naštěstí mám chápavého a báječného partnera, který mě v tom samotnou nenechá a dělá mi celý den milou společnost. Odjíždíme tedy za silného sněžení a mrazivého počasí, překvapuje nás neupravená dálnice v Německu, ale po zhruba 6-ti hodinách přijíždíme na parkoviště a s nadšením, že jsme v dobrém čase a ve draví na místě doháníme veletržní shuttle-bus.

Heimtextil  je celosvětově největším textilním veletrhem pro interiérové dekorace, kde se sjíždí všichni možní výrobci, designéři, návrháři a prostě všichni, kdo s interiérovým textilem nějak souvisí. Je to každoroční oslava bytového textilu a těch nejúžastnějších a nejpříjemnějších materiálů, které si vůbec dokážete představit.

Jezdím tam rok co rok s nadšením a plna očekávání, jaké novinky v kombinacích barev a vzorů nám designéři připravili a jaké materiály pro nás výrobci vyrobili. Procházím s nadšením stánek od stánku a hledám nové možnosti, jak nadchnout a ohromit oko klienta, jemně pohladit všechny smysly, ušetřit klientům nějakou tu korunu novými kontrakty a díky novým výrobním technologiím i třeba přispět ekologii a hlavně načerpat novou inspiraci pro další zakázky.

Po celém dni na nohách v sevření tisíců dalších návštěvníků, kteří s nadšením přispěchali zřejmě s obdobným záměrem jako já, po tisících našlapaných krocích a už dost znaveni uzavíráme letošní výběr a průzkum a vracíme se zpět na parkoviště příslušným shuttle-busem. Procházíme „na jistotu“ parkovištěm až k místu kde bylo nebo má být naše auto – POMOOOC. Dlouhé chvíle soustředění a další 2 hodiny splašeného běhání a hledání se svírajícími myšlenkami nás nakonec přivede na jiné podlaží a auto objevíme … tak už jen těch 600km a budeme zase doma.

Cestování prostě miluju, ať už naše rodinné nebo pracovní. Mám ráda všechny ty nové výzvy, inspirace k zamyšlení a každá vyjížďka za hranice všedních dní mi zas a znovu ukazuje, jak je třeba býti bdělí a stále ve střehu 😊…